Valašské muzeum v přírodě

+420 571 757 111

Valašské muzeum v přírodě je moravský skanzen nacházející se v Rožnově pod Radhoštěm. Jedná se o druhé nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě[1] (po Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem). V roce 1925 jej založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Po celý rok v muzeu probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly.[2] Areál je využíván i pro další kulturní akce. Rožnovské muzeum prezentuje po celý rok obsáhlou kolekci lidových staveb, zvyků, tradic a ukázky řemesel a zvyků. Celé muzeum se skládá ze čtyř hlavních areálů:

Dřevěné městečko – je nejstarší částí muzea, Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Dnes je Valašský Slavín čestným pohřebištěm. Mlýnská dolina – shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982.

Valašská dědina – Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebylo zvoleno vhodné místo, a tak se síla větru nedá prakticky využít. Součástí je i chov původního valašského plemene ovcí.

Pustevny – posledním takzvaným areálem jsou Pustevny. Nejedná se o přímou součást muzea, ale o lokalitu v blízkosti hory Radhošť kde má muzeum ve správě hned několik objektů. V polovině 18. století byla nedaleko první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se místu s opuštěnou poustevnou v katastru obce Prostřední Bečva až dodnes říkat Pustevny. Až v souvislosti s rozmachem turistického ruchu v závěru 19. století se na Pustevnách začalo se stavební činností. K obdivu je zde především specifická architektura staveb Dušana Jurkoviče, Maměnka a Libušín. Nedaleko těchto staveb se nachází také výhledové místo Cyrilka, socha pohanského Boha Radegasta či kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti.