Čerti na Hornlidečsku – tradice, která přichází z mlhavých dob dávnověku

09. 12. 2020 / Marie Přibylová

Vesnice v povodí říčky Senice mají v předvánočním čase tradici, která se zcela vymyká zvyklostem v celé střední Evropě. Jsou to pochůzky čertovských skupin. Ve dvanácti dědinách se v období kolem svátku svatého Mikuláše (6. prosince), prohánějí postavy čertů oděné převážně do ovčích kožešin, ověšené zvonci a vyzdobené beraními, kravskými nebo kozími rohy a ježčí kůží.

V každé obci je maska čerta jiná, tu více malovaná, tam zase více strašidelná. Čerty doprovází další postavy jako jsou koníci, kobyly, smrtky neboli krkaně, nosiči či židi, prďové a další. K pekelné chásce patří samozřejmě i důstojná postava Mikuláše, zvaná převážně Svatý. O andělích až na výjimky si děti, kterým nadpřirozené bytosti chodí nadílet, mohou nechat jenom zdát.

Lidová tradice bez moderního pozlátka Starodávný zvyk, který podle etnografů pochází z dob ztrácejících se v mlhách dávnověku, je zde stále divoce autentický, prováděný bez příkras moderní doby. Kdo v některé z vesniček zažil ty pravé valašské čerty, pochopil, že postava Mikuláše je zde jaksi komplikovaně vmanipulována kvůli víře a dětem. Průvody masek totiž mají představovat spíše kult plodnosti a snad mystické ochrany v takzvaném temném období roku. I když právě děti jsou po celou dobu obchůzek hlavními průvodci čertovských skupin, které je mají za úkol nahánět. Už od malička se navíc chlapci oblékají do napodobenin masek tzv. velkých čertů, aby proháněli ty mladší a především cérky, jak se na Valašsku dívkám říká. Co vesnice, to originální masky Čerti na Hornolidečsku jsou rodinným stříbrem v pokladnicích jednotlivých vesnic. Jejich obyvatelé jsou na svou tradici patřičně hrdí a nedají na své masky dopustit.

V každé dědině můžete slyšet: „Naši čerti sú nejpěknější.“ V některých vesnicích se kolem tzv. létání čertů uchovalo i spoustu pohádek a vyprávěnek. Například v Lužné, kde chodí přesný počet masek, každý ví, jaký má která postava v průvodu úkol: „Smrtka zebere, dá Svatému a ten bílý koník odnese do nebe. A ti zas, co je Čert, ten zebere, dá Nosičovi do pytla a dá ho černému Koňovi a on ho donese do pekla.“ A zatímco v této vesnici se čerti spouštějí na zem po hořícím provazu z blízké hory nad vesnicí zvané Maděrek, tak v sousedním Lidečku vylézají přímo z Čertových skal. A právě v této obci je těch čertisek opravdu hodně. V některých vesnicích je zvyk obcházet vesnici i několik dní. V současné době navštěvují domy s dětmi vždy během víkendu, který je neblíže 6. prosinci.

Autor článku: Miroslav Urubek